close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

1.kapitola - Nešťastné vzpomínky

10. listopadu 2008 v 23:32 | KarQel |  Ff- Dávno ztracené štěstí
1.kapitola


Po dlouhých 10hod. otevřu oči. Jako v transu odcházím hned do koupelny ..Síla zvyku,jenže zvyk ihned-se-kouknout-do-zrcadla jak vypadám vynechám…Vim přibližně jak vypadám,Bílá jako stěna,hnědé vlasy v délce až po pás,k tomu mastné,oči celé opuchlé a červené od neustálého breku… Tohle už není ta Stará Bella Swan,tomuhle už se ani nedá řikat bytost… Jenom tělo bez duše… a co se stalo tak hrozivého v mém životě?


- Byla jsem šťastná a neuvěřitelně ohrabaná…Pořád jsem jenom zakopávala. Moje rodina byla prostě příkladem těch rodin,kde je všechno jako ve filmu… Krásně uklizený dům, všichni přítomný na každé večeři a žádné hádky… ale ze dne na den se to změnilo… Můj život se začal hroutit,rodiče se neustále hádaly,máma neustále plakala a táta jenom řval… Věděla jsem že se něco stalo a že se stane ještě něco hroznějšího… a stalo se… Rodiče se při cestě zpátky z rodinného výletu zase pohádaly a dopadlo to srážkou s kamionem… Doktory fascinovala jak jsem to mohla přežít já,jenže já to nepřežila… Teda ne úplně… Se smrtí mých nejdůležitějších osob v životě odešlo i celé srdce… Nemohla jsem se přesto dostat… Stalo se to v mých 14letech… Psychicky i fyzicky jsem se zhroutila… Byla jsem v bezvědomý celý 2 roky. Doktoři už přestávaly doufat v zázrak a poslaly sestřičku ať mě odpojí od všech strojů a hned veze do márnice… Jenže stal se zázrak,těsně jak mě chtěla sestřička odpojit jsem začala dýchat… No a dál to bylo,že měsíc jsem se zotavovala a pak jsem byla do svých 17 v děcáku…,nevím proč to udělaly ale pustili mě o rok dřív,ať si jdu žít vlastní život… Od mého probuzení jsem s nikým nepromluvila,od mého probuzení jsem už nikdy nepocítila tu úlevu když člověk usíná a zdá se mu nějaký sen…


Pomalu jsem se pokoušela zase žít… Je to měsíc,co mě propustili z děcáku,zrovna jsem ve Phoenixu v motelu… Nemůžu dál bydlet ve městě,kde se to stalo…Chodit po známým ulicím a vzpomínat co se zrovna na tom místě stalo a připomínat si tu událost… Musím se někam odstěhovat a hned mě to napadlo…Jsem už plnoletá, zdědila jsem od rodičů nějaké peníze ( dost ) a ještě jsem někde slyšela že i dům… Ihned jsem volala rodinnému právníkovi … Ze sluchátka se ozval chraptivý mužský hlas .

"John Drawlin,dobrý den…"
"Dobrý den,tady Isabella Swan.Volám ohledně domu kterej jsem zdědila po svých rodičích… Charlie Swan a Renée Swan…" Když jsem vyslovovala jejich jména,na chvilku jsem se zastavila…Nemohla jsem se udržet a po tváři mi sjelo pár slaných slz…
Je vidět ,že John na druhé straně byl v šoku,že volám zrovna já…
"Ehm..No …Pardon… No tak ten váš dům… Nachází se ve státě Washington ,Je to malé městečko jménem Forks… Asi vám to sloužilo jako chata,nevim… Malý domeček,také vám odkázaly kreditní kartu s penězi a nějaké auto…" dokončil to už s profesionálním hlasem…
" No takže kdyby jste byla milá a dneska v… 14:30hodin měla by jste volno?"
"Ano mám čas" uklidnila jsem se a zpracovala otázku… Jako bych mohla odpovědět něco jiného ,od té události mám čas pořád…
" To jsem rád. Tak se prosím stavte ke mně do kanceláře… Vy víte asi kde přebývám," to byla jenom řečnická otázka,protože jsem u něj už několikrát byla s mamkou…" Takže u mě v kanceláři ve 14:30,předám vám všechny papíry a musíte mi jich i pár podepsat…"
"Ano děkuji přijdu tam,na shledanou " Rozloučila jsem se a chtěla zavěsit …
"Není vůbec zač,na shledanou… Jo a ještě… Upřímnou soustrast… Vim jaké to pro vás muselo být těžké,je mi to velice líto…Těším se,na shledanou .." Bylo slyšet,že to myslí upřímně… Ne… Proč to řekl? Bylo to slušný ,jenže ve mně se to vše zase připomnělo… Nééé… Zase to na mě přišlo,to hysterčení a nekonečné slzy… Položila jsem sluchátko na telefon a pomalu se svezla podél zdi na zem… Jak já je milovala,proč mi to udělaly? Proč mě opustili??????????? Propukla jsem v nehorázný pláč….




_______

Tak tohle je moje první kapitola,asi je krátká ale nechala jsem to tak... Tak kritizujte :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama