2.kapitola
Po hodinovém vodopádu z mých očí jsem se konečně rozhodla vstát a protože jsem nechtěla aby si mě každý člověk na chodníku pletl se smrtkou,tak jsem se rozhodla na osvěžující sprchu… Byl to krásný pocit stát ve sprchovém koutě a cítit jak po mém těle sjíždějí rychle teplé kapky vody…Bylo to jakoby s sebou braly i všechen můj smutek,ale nebylo to dost na to,abych byla zase veselá jako dřív…nikdy už to nebude jako dřív… Sprchovala jsem se dobrých 50minut. Když jsem uznala že jsem dost čistá na to vyjít ven na ulici jsem otočila oba kohoutky k sobě a tím zastavila další příval teplé vody… Otevřela jsem dvířka a tím jsem dopustila aby na mě dolehl teplý větřík koupelny… Sebrala jsem z ohřívače ručníků svůj ručník a pomalu se utírala… Vyfénovala si vlasy,sepnula si je sponkou a napatlala na sebe řasenku a lesk na rty… Nemůžu o sobě říct že jsem hnusná ale taky ne krásná… Tak středně… Obalená v ručníku jsem vyšla z koupelny,hodila na sebe mé oblíbené zvonkové džíny ,tričko a nějakou mikinu a uznala za vhodné už vyjít… Jinak bych přišla pozdě…
Procházela jsem ulicemi a koukala při tom pod nohy… Všechno tohle mi je připomínalo,kam se kouknu hned se mi vybaví s tím místem spojená i nějaká událost… Napravo restaurace "Za rohem" a hned vidím ,jak jsme tam slavili tátovi narozeniny… A takhle to je celou cestu…Už abych se odstěhovala…
Konečně uvidím před sebou velké dřevěné dveře a hned vedle jsou zvonky se jmény …
"John Drawling…..John Drawling…. John Draw…Jo tady to je…" 2x zmáčknu stříbrný zvonek hned vedle…
Najednou ode dvěří uslyšim známé hučení na znamená že někdo otevřel dveře a mám vejít…
Otevřu dveře a vejdu do velké haly… po levé straně okénko s informacemi a po pravé schodý které vedou na první patro… Hned přede mnou je výtah… Vydám se dopředu,protože na schody nemám energii už vůbec…
Vyjedu do třetího patra a hned jak vyjdu uvidím stůl a za ním pohlednou ženu s propiskou v ruce…
"Ehm.. Dobrý den,mám naznačenou schůzku s Johnem Drawlingem na 14:30hodin" oznámím sekretářce hned potom,jak na mě tázavě vzhlédne…
"Dobrý den..počkejte podívám se… Jo tady to máme,Isabella Swan?" Podívá se nejspíš do diáře a jak najde moje jméno,podívá se na mě..
"Ano,Isabella Swan…"
"Tak tedy můžete vejít…Ale prosím nejdřív zaťukejte…"odpoví mi žena a hned jak dopoví větu,hned pokračuje v psaní…
Jdu směrem kam prohodila rukou a na konci chodby uvidím dveře se štítkem
"John Drawling , právník "
Zaťukám a když uslyším povolení abych vstoupila,tak poslechnu…
Za stolem sedí malý a hubený muž…
"Áaa,Isabella Swan, viďte?" usmál se na mě muž.
"Ano,přesně..Dobrý den…"
"Dobrý dobrý, sedni si abys tam nestála…" vesele mi rozkázal mužík a rukou ukázal na židli před jeho stolem…
Vycházim z té budovy s pěkným pocitem…Už za dva dny budu v novém domě,v novém městě… Začnu nový život,začnu chodit do školy,po večerech pracovat…Celou cestu do motelu jenom přemýšlím jak to tam asi vypadá,jací lidé tam asi jsou?
___________
Tahle je také krarší ale zvykejte si :)