close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

3.kapitola - Nový domov i auto

11. listopadu 2008 v 0:32 | KarQel |  Ff- Dávno ztracené štěstí
3.kapitola
Stojím před svým novým domovem…Stojím s jednou taškou s věcmi už asi 20minut před domem a furt na něj koukám…Něco mi ten dům připomíná ale pořád si nemůžu vzpomenout…už asi 10 minut prší a já jsem určitě promočená na kost ale pořád tu stojím… Co to se mnou je? Najednou se vzpamatuju a jdu pomalím krokem ke dveřím… Vytáhnu klíč a pomalu zasunu do klíčové dírky… Začnu jím otáčet o 360stupňů napravo… Uslyšim malé cvaknutí na znamení,že dveře se otevřely… Vejdu do malé předsíně ,která má být pro boty kabáty a jiné drobnosti,které po příchodu musim položit zrovna sem… Odložím si kabát a boty… Nikam nespěchám tak všechno dělám pomalu… Pomalu procházím dál do domu. Teď se nacházím v obýváku a z něj vedou dvoje dveří a jeden jakoby průchod ..

První dveře vedou do menší koupelny,sprchový kout je zároveň spojen s vanou,umyvadlo a záchod… Průchod vede do malé kuchyňky s tím nejdůležitějším…Mikrovlnka,umyvadlo,lednice a sporák…
A poslední dveře,ty vedou do mého pokoje… Je také malý… Je tam jenom postel,stůl se židlí,křeslo,postel a skříň… Tento dům je pro mě jako stvořený… Vezmu zi svoje jediné zavazadlo a začnu si pomalu vybalovat… Oblečení do skříně,knížky na stůl a pár maličkostí taky na stůl… Potom si uvědomím že v kuchyni nejspíš není žádné jídlo a k tomu bych potřebovala nějaké prostředky na úklid… Vezmu na si sebe dlouhý kabát s kapuci a boty…
Venku pořád prší ale mě to nevadí…Pomalu jdu ke konci mé ulice kde jsem určitě po cestě taxíkem sem viděla samoobsluhu…

Po asi 15minutové cestě uvidím to náměstíčko a hned naproti je ten malý obchůdek…
"Dobrý den" pozdravim mile prodavačku a dál si jí nevšímám. Vezmu si jenom potřebný věci jako je nějaké pití,polévky ze sáčku apod.. a jdu ke kase platit… Zaujme mě ale nástěnka hned vedle…
'Hledám prodavače/prodavačku na večerní směny do galantního obchodu v obchodním centru v Seattlu … Kdo by měl zájem,zavolejte na ..' a telefonní číslo… Zapsala jsem si ho a potom jsem si všimla netrpělivého pohledu prodavačky ,takže jsem radši jenom zaplatila a s taškami šla domů…

Blíží se konec prázdnin,za týden… Před chvilkou jsem volala ohledně té práci… Mám přijít hned zítra,chce si mě prohlédnout a zeptat na nějaké otázky…Teď jenom se přihlásit na zdejší školu a budu mít vše… Potom mi ale dojde,že jsem se ještě nekoukla na moje nové auto… S touto myšlenkou jsem ihned vyšla z domu a rychlými kroky šla ke garáži…Stiskla jsem tlačítko na ovladači a vrata se začaly pomalu otevírat… Najednou mi spadla brada… To není možný! Vždyť tohle auto...To muselo stát strašný peníze,jak my ho mohly koupit? To je krásný.!

Když jsem se asi po hodině smířila s tím,že mi ho prostě nějak koupily a že to krásný auto je teď moje,vydala jsem se do postele… Zítra mě čekal těžký den…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama